světlo večernice

10. února 2010 v 20:43 | Ylil |  mimo mísu
.................

Sedím tu stejně jako téměř každý večer, na okenním parapetu ve svém pokoji. Pohled upírám na tu nádheru, která se třpytí na temně modré obloze. Je mi tak vzdálená a přesto se zdá jako by byla na dosah ruky. I odsud vidím její tmavé vlasy, v kterých se třpytí na sto milionů blyštících se šupinek, které ladně sklouzávají do našich očí. Šaty poseté malinkými hvězdičkami mě uchvacují. Jsou tak teplé jako letní vánek a přesto tak mrazivé jako zimní jinovatka.
Nevím zda mám věřit pohádkám v kterých se vypráví, že je přívětivá a laskavější než kdokoliv jiný na naší planetě. Co když je jiná? Ale její krása nás přesvědčuje, krása dělá divy a ta její jakby smet. Nedivím se, že se to o ní povídá, vždyť i já, jen co se na ní podívám pookřeji. Jakoby mě hladila svými hebkými šaty z čistého sametu.
Ač nechci, musím mrknout a tím jí tak ztratit z dohledu. Nevím co bych dělala kdyby tam potom nebyla. Ale naštěstí tam stále je, v celé své kráse mi hledí do očí. Můžu si všimnout jak se jí lesknou. Tentokrát to nejsou žádné šupinky, žádné malinkaté hvězdičky, ale pouhé slzy. Slzy za které můžeme my, obyčejní lidé. Celá staletí, shlíží na naše radosti, které ona zažít nemůže, trápí se spolu s námi, když stojíme nad propastí, která nás má zavést do jiného světa, kde nad námi nebude moct držet ochranou ruku. Proto ty slzy, snaží se nám od těch našich ulevit.
Škoda, že jen málokdo vidí její krásu a tvrdí, že bude stále stejná, že nikdy nezmizí a proto na ní není nic zajímavého. Ale to je lež, právě teď, v tento okamžik mi mizí. Slunce je mocnější a mě se ztrácí světlo večernice…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Beltrix Beltrix | Web | 10. ledna 2012 v 21:09 | Reagovat

To je tak krásný... fakt nádhera. Piš dál!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama